6AS7 mám doma už asi 20 let, ale prakticky použitelný zesilovač jsem s ní zatím nepostavil. Poslední elkový zesilovač jsem stavěl asi před 10 lety a po měničové technice, kterou se zabývám každý den mi začaly konstrukce s elkami chybět. Tak jsem začal postupně shánět díly. Kde jsou ty doby, co se pro 6AS7 dalo zajít do Prahy do GESu. Musel jsem sehnat druhou, protože jsem měl jen jednu, pak síťové trafo a kondenzátory z 60. let. To formování kondenzátorů po večerech už mi vážně chybělo.
Cílem konstrukce bylo postavit výkonnější OTL než ten s EL34 a zároveň s vyšší účinností (menším žhavícím příkonem). Původně jsem chtěl stavět tzv. circlotron, který má výhodu, že nepotřebuje zvlášť žhavící vinutí pro horní elku. Vím, že 6AS7 je pro tu topologii vhodná, už jsem ji tak provizorně zkoušel a byl překvapený. Nicméně bez trafa s několikanásobným anodovým vinutím má stejně horší účinnost než push-pull.
Finální konstrukce je push-pull s pevným předpětím jako známý Futtermannův OTL, ale s výstupními kondenzátory abych se nemusel starat o přesné nastavení offsetu výstupu. Jako budící elku i invertor jsem zvolil oktalové dvojité triody 6SL7. Do invertoru by se lépe hodila 6SN7, která má menší strmost, větší proud ale také dvojnásobný žhavící příkon.
Schema:
Hodnoty některých součástek jsou ovlivněny tím, co jsem našel, běžná řada hodnot vyhoví. Odpory R20 a R21 nutno vyměřit na nízkou toleranci aby měly oba kanály shodné zesílení.
Koncové triody potřebují poměrně velké záporné předpětí, které je už nehospodárné vytápět na katodových odporech. Záporné předpětí dolních je usměrněné z odbočky transformátoru, horní mají dělič mezí výstupem a zemí. Výhodou děliče R5, R7 je, že elky samy nastaví polovinu napětí na výstupu i při rozdílném klidovém proudu.
Invertor s dělenou zátěží má horní odpor podložený výstupní střídavou složkou přes C2 (bootstrap). (Protože však je výstupní rozkmit malý vhledem k napájecímu napětí, R2, C2 lze i vynechat) Pracovní bod invertoru je nastaven R16. Protože jsem neměl správnou hodnotu R17, tak aby vyšel R4 = R16+R17, tak jsem musel dát přes R16 kondenzátor. Invertor pak může mít pracovní odpory shodné.
Do katody vstupní elky je zavedena zpětná vazba z výstupu nastavená na zisk 10. Odpory je potřeba osadit s nízkou tolerancí, případně vyměřit z většího množsví stejné, aby měly oba kanály stejné zesílení. Úpravou poměru je možno zesílení změnit. Výhodou zpětné vazby je kompenzace nedostatečné kapacity výstupního kondenzátoru, který by na nízkých frekvencích nemusel stačit.
Na mřížku vstupní elky jsem zadrátoval známý "loudness control" na který jsem zvyklý ze zesilovače s EBL21. Díky zpětné vazbě je zajištěno, že oba zesilovače budou mít loudness nastavený shodně bez ohledu na úplně odlišné zapojení.
Trafa jsem obvykle navíjel, ale tentokrát jsem se rozhodl vyzkoušet koupené hotové. Příjemně překvapilo nízkým magnetizačním proudem naprázdno (30mA) a přesným napětím žhavení bez ohledu na zatížení trafa.
Pracovní body jsem nastavoval podle charakteristik elek. U 6SL7 seděly přesně, u 6AS7 moje stará elka dává v zapojení poloviční klidový proud než nově koupená. Klidový proud se samozřejmě dá doladit změnou předpětí.
6AS7 má v katalogu doporučeno nepoužívat pevné předpětí. Proti přetížení při poruše zdroje předpětí nebo děličů jsou chráněny pojistkou mezi kondenzátory a koncovým stupněm. Nejprve jsem testoval pouze pevné předpětí, ale nakonec jsem zapojení doplnil o katodové odpory 270 Ohm přemostěné kondenzátory. Díky tomu se zmenší rozdíl mezi klidovými proudy rozdílných elek. Úbytek napětí jsem vyvedl na izolované šroubky patic, aby se dal kontrolovat snadno bez rozebrání.
Obrázky:
Literatura:
Inspirace pro schema: https://www.seventransistorlabs.com/tmoranwms/Circuits/6AS7_Futterman_OTL.gif
Loudness control: https://www.belza.cz/audio/lpots.htm
Charakteristiky: https://frank.pocnet.net/sheets/093/6/6AS7GA.pdf https://frank.pocnet.net/sheets/049/6/6SL7GT.pdf
