Měnič 48 / 230V verze 2

Varování: Příspěvek není návodem ale inspirací pro možný návrh podobného zařízení kvalifikovanou osobou případně pod dozorem jako školní projekt. Obsahuje části pod napětím životu nebezpečným. Autor nenese odpovědnost za újmy na zdraví nebo majetku vzniklé v souvislosti s následujícím příspěvkem. Autor si vyhrazuje právo příspěvek kdykoli změnit. 

Jedná se o druhou, finální verzi tohoto: http://arambajk.blogspot.cz/2016/02/menic-48v-230v.html
Na stejnou desku jsem osadil odlišné výkonové součástky. Mosfety IRFP4568 a do střídače IGBT IRGP4068, pro přesnější měření Rail to rail OZ AD8656.

Dále jsem navinul tlumivku o trojnásobné indukčnosti, což umožnilo provoz střídače na 32kHz a výrazně snížilo ztráty na IGBT i úbytek napětí vlivem deadtimu.

Měnič se chová lépe, a tak jsem dokončil šasi a z pototypu udělal hotové zařízení.

Aktuálním problémem je fakt, že se jedná o zdroj velmi tvrdé sítě hlavně díky dvojité tlumivce na jediném jádru, takže připojení spotřebičů se spínaným zdrojem bez softstartu, které se bohužel občas vyskytují není možné. Je třeba udělat tlumivky oddělené, protože je počítáno s tím, že síť vždy nějakou minimální indukčnost má.

Do následující verze také plánuji galavanické oddělení vstupu od řízení a řízení od výstupu, což omezí možný vznik zemních smyček.

Závěr:
Dalším zlepšením bude galvanické oddělení řídící části od silové a také oddělení baterek od výstupního napětí. Vyhlazovací kondenzátory výstupního napětí bude možno připojit až za bočník, tedy bude lépe fungovat měření proudu výstupním můstkem, tam je také vhodné dodat zesilovač.

3kW verze s galvanickým oddělením je ve stádiu návrhu.

DTC - Přímé řízení momentu asynchronního motoru

Varování: Příspěvek není návodem ale inspirací pro možný návrh podobného zařízení kvalifikovanou osobou případně pod dozorem jako školní projekt. Obsahuje části pod napětím životu nebezpečným. Autor nenese odpovědnost za újmy na zdraví nebo majetku vzniklé v souvislosti s následujícím příspěvkem. Autor si vyhrazuje právo příspěvek kdykoli změnit. 

DTC – Direct Torque Control, přímé řízení momentu. Jedná se o hysterezní metodu řízení toku a momentu určenou především pro asynchronní motory s kotvou nakrátko. Verze popsaná zde vychází z U1 – I modelu.

Schema

 Obr. 1: Blokové schema

1) Měření proudu

Prostorový vektor:

Platí:

Složky proudu získáme měřením ve dvou fázích pomocí transformace Clarkové:

 , kde K volíme 2/3, dále pro vinutí bez vyvedeného středu platí

Výsledné výpočty obsažené v bloku transformace potom:

2) Měření napětí

Složky napětí získáme podle aktuální kombinace sepnutí obdobným způsobem jako složky proudu z napětí meziobvodu U_M:

3) Výpočet toků:

Bloky realizují integraci napětí v čase.

Velikost toku je potom:

4) Výpočet momentu:

Bloky násobiček a sčítačka dají výsledný moment, který je třeba korigovat konstantou inverzní k té, co byla zanesena v bloku výpočtu složek proudů.

 

, kde p_p je počet pólpárů.

5) Přepínací tabulka

Její výstupy přímo řídí konfiguraci sepnutí tranzistorů v třífázovém můstku. Na vstupech má hysterezní regulátory toku a momentu.

 

Obr. 2: Přepínací tabulka

Hysterezní regulátor toku rozhoduje o tom, kdy se má přepnout na následující prostorový vektor.

 

Pro menší žádaný tok se přepíná dříve a prostorový vektor se tedy pohybuje po menším šeštiúhelníku. Pro větší naopak. Cyklickým přepínáním pracovních oblastí je dosaženo točivého magnetického pole. Tokové vektory působí kolmo k cívkám statoru.

Hysterezní regulátor momentu potom rozhoduje o tom, jestli budou tranzistory sepnuté do aktivního stavu 1 až 6 nebo do konfigurace nulového fázového napětí, tedy stavu 0 nebo 7 podle toho, který je dosažen jediným přepnutím. Tímto řízením je v rámci hystereze dosažen konstantní, kruhový průběh momentu.

Výstupem přepínací tabulky jsou potom tři logické signály každý pro jednu fázi rozhodující o tom, jestli je sepnutý horní nebo dolní tranzistor v dané fázi.

6) Třífázový můstek

Tranzistory, nejčastěji IGBT, zajišťují rozstřídání stejnosměrného napětí meziobvodu podle signálů z přepínací tabulky na jednotlivé fáze asynchronního motoru. Uvedené schema je velmi zjednodušené, pouze pro definování polarity řídících signálů, chybí např. generování deadtimu.

Obr. 3: zjednodušené schema třífázového můstku

Závěr:

Z principu je patrné, že tranzistory nejsou řízeny PWM s fixní spínací frekvencí. Jak často dochází k přepínání je dáno především nastavením hystereze regulátoru momentu, který opakovaně spíná a vypíná aktivní a pasivní stav v oblasti, kde se dle přepínací tabulky zrovna nachází prostorový vektor a tím se snaží udržet žádaný moment motoru.

Šestiúhelník je možno zvětšovat až do maximálního omezeného napětím meziobvodu. Dále pak motor při vyšších otáčkách samovolně přechází do režimu odbuzování, tedy klesá moment.

Realizace v MCU

Chtěl jsem ze zvědavosti zkusit realizovat výpočet uvedený výše, který je vlastně přepisem odevzdávaného protokolu, v MCU na prototypové desce s 3f můstkem, který jsem do té doby používal se skalární regulací. Zde je schema, pár fotek a videa, jak to zatím vypadá. V příloze pak kousek upraveného kódu.

S namontovaným chladičem

Úvodní video ze začátků ladění, aneb když to konečně začalo nějak fungovat

Příloha:
Z průbehu vypočteného toku je vidět, že algoritmus nefungoval úplně koretně ještě a vnášel tam jistý offset. (vykresleno přímo z dat přenesených z MCU)

Příloha:

/* Transformace */
        I_alpha = I_a;
        I_beta = (I_a + 2*I_b);
        I_beta = I_beta*57735/100000;

/* Stanoveni fazovych napeti */
        switch(vektor)
        {
            case 0:
            {
                U_alpha = 0;
                U_beta = 0;
            }
            break;
            case 1:
            {
                U_alpha = U_m;
                U_beta = 0;
            }
            break;
            case 2:
            {
                U_alpha = U_m/2;
                U_beta = U_m*86603/100000;
            }
            break;
            case 3:
            {
                U_alpha = -U_m/2;
                U_beta = U_m*86603/100000;                
            }
            break;
            case 4:
            {
                U_alpha = -U_m;
                U_beta = 0;
            }
            break;
            case 5:
            {
                U_alpha = -U_m/2;
                U_beta = -U_m*86603/100000;
            }
            break;
            case 6:
            {
                U_alpha = U_m/2;
                U_beta = -U_m*86603/100000;
            }
            break;
            case 7:
            {
                U_alpha = 0;
                U_beta = 0;
            }
            break;
        }
        
    /* Vypocet slozek toku    */    
    psi_alpha = psi_alpha + U_alpha - I_alpha/Gs;
    psi_beta = psi_beta + U_beta - I_beta/Gs;     
    
    /* Vypocet toku    */
    psi_druha = psi_alpha*psi_alpha + psi_beta*psi_beta; //druha mocnina psi
    
    /* Vypocet druhe odmocniny */
    psi_b = 1 << (32-2);
  psi = 0;
  while (psi_b != 0)
    {
    if (psi_druha >= psi + psi_b)
        {
      psi_druha -= psi + psi_b;
      psi += psi_b << 1;
    }
    psi >>= 1;
        psi_b >>= 2;
  }
    
    /* Vypocet momentu */
    moment = (psi_alpha*I_beta/154 - psi_beta*I_alpha/154)*3/2; //130*154=20kHz => mNm
    
    /* Vyber sektoru */
    switch(sektor)
    {
        case 0:
        {
            if(psi_beta*1732 > psi_alpha*1000)
            {
                sektor = 1;
                otacky++;
            }
            if(-psi_beta*1732 > psi_alpha*1000)
            {
                sektor = 5;
                otacky--;
            }
        }
        break;
        case 1:
        {
            if(psi_alpha < 0)
            {
                sektor = 2;
                otacky++;
            }
            if(psi_beta*1732 < psi_alpha*1000)
            {
                sektor = 0;
                otacky--;
            }
        }
        break;
        case 2:
        {
            if(psi_beta*1732 < -psi_alpha*1000)
            {
                sektor = 3;
                otacky++;
            }
            if(psi_alpha > 0)
            {
                sektor = 1;
                otacky--;
            }
        }
        break;
        case 3:
        {
            if(psi_beta*1732 < psi_alpha*1000)
            {
                sektor = 4;
                otacky++;
            }
            if(psi_beta*1732 > -psi_alpha*1000)
            {
                sektor = 2;
                otacky--;
            }
        }
        break;
        case 4:
        {
            if(psi_alpha > 0)
            {
                sektor = 5;
                otacky++;
            }
            if(psi_beta*1732 > psi_alpha*1000)
            {
                sektor = 3;
                otacky--;
            }
        }
        break;
        case 5:
        {
            if(-psi_beta*1732 < psi_alpha*1000)
            {
                sektor = 0;
                otacky++;
            }
            if(psi_alpha < 0)
            {
                sektor = 4;
                otacky--;
            }
        }
        break;
    }
    
    /* Regulator toku */
    psi_delta = psi_zadane - psi;
    if(psi_delta > psi_epsilon)
    {
        psi_hystereze = 1; //tok nahoru
    }
    if(psi_delta < -psi_epsilon)
    {    
        psi_hystereze = 0; //tok dolu
    }
    
    /* Regulator momentu */
    moment_delta = moment_zadany - moment;
    switch(psi_stav)
    {
        case 0:
        {
            if(moment_delta > moment_epsilon)
            {
                psi_stav = 1;
            }
            if(moment_delta < -moment_epsilon)
            {
                psi_stav = 2;
            }
            moment_hystereze = 0;
        }
        break;
        case 1:
        {
            if(moment_delta <= 0)
            {
                psi_stav = 0;
            }
            moment_hystereze = 1; //moment nahoru
        }
        break;
        case 2:
        {
            if(moment_delta >= 0)
            {
                psi_stav = 0;
            }
            moment_hystereze = -1; //moment dolu, nemame kam rekuperovat
        }
        break;
    }
    
    /* Prepinaci tabulka */
    if(psi_hystereze) //tok nahoru
    {
        if(moment_hystereze == 0)
        {
            vektor = 0; //lichy do nul, sudy do jednicek
        }
        if(moment_hystereze == 1)
        {
            vektor = 1 + (6 + sektor + 1)%6; //dopredu ven
        }
        if(moment_hystereze == -1)
        {
            vektor = 1 + (6 + sektor - 1)%6; //zpet ven
        }
    }
    else
    {
        if(moment_hystereze == 0)
        {
            vektor = 0;
        }
        if(moment_hystereze == 1)
        {
            vektor = 1 + (6 + sektor + 2)%6; //dopredu dovnitr
        }
        if(moment_hystereze == -1)
        {
            vektor = 1 + (6 + sektor - 2)%6; //zpet dovnitr
        }
    }
    
    /* Zapis do komparacnich jednotek 3f mustku */
        switch(vektor)
        {
            case 0:
            {
                TIM1->CCR1 = 0;
                TIM1->CCR2 = 0;
                TIM1->CCR3 = 0;
            }
            break;
            case 1:
            {
                TIM1->CCR1 = 4200;
                TIM1->CCR2 = 0;
                TIM1->CCR3 = 0;
            }
            break;
            case 2:
            {
                TIM1->CCR1 = 4200;
                TIM1->CCR2 = 4200;
                TIM1->CCR3 = 0;
            }
            break;
            case 3:
            {
                TIM1->CCR1 = 0;
                TIM1->CCR2 = 4200;
                TIM1->CCR3 = 0;
            }
            break;
            case 4:
            {
                TIM1->CCR1 = 0;
                TIM1->CCR2 = 4200;
                TIM1->CCR3 = 4200;
            }
            break;
            case 5:
            {
                TIM1->CCR1 = 0;
                TIM1->CCR2 = 0;
                TIM1->CCR3 = 4200;
            }
            break;
            case 6:
            {
                TIM1->CCR1 = 4200;
                TIM1->CCR2 = 0;
                TIM1->CCR3 = 4200;
            }
            break;
            case 7:
            {
                TIM1->CCR1 = 4200;
                TIM1->CCR2 = 4200;
                TIM1->CCR3 = 4200;
            }
            break;
        }
    }

Měnič 48V / 230V

Varování: Příspěvek není návodem ale inspirací pro možný návrh podobného zařízení kvalifikovanou osobou případně pod dozorem jako školní projekt. Obsahuje části pod napětím životu nebezpečným. Autor nenese odpovědnost za újmy na zdraví nebo majetku vzniklé v souvislosti s následujícím příspěvkem. Autor si vyhrazuje právo příspěvek kdykoli změnit. 

Jedná se o prototypovou konstrukci měniče z akumulátorů 48V na síťové napětí 230V.

Cílem bylo postavit tichý měnič s pasivním chlazením o výkonu 500W až 1kW.

Základní topologie na následujím schematu:

Vyhlazovací tlumivku v napěťovém meziobvodu jsem zatím vypustil kvůli překmitům na diodách. Výstupní tlumivka je pro jednoduchost konstrukce vinutá na jediném jádru. V tom případě je třeba dát pozor na nutnost invertovaného PWM řízení jednoho z koncových polomůstků při takovéto oriantaci vinutí.

Řízení obou můstků obstarává procesor ARM Cortex M3 - STM32F103C8T6

Jako zpětná vazba je bráno napětí z meziobvodu, což se ukázalo jako nedostatečné vzhledem k úbytkům vznikajícím na výstupním můstku a tlumivce. Bylo by lépe měřit přímo výstupní střídavé napětí.

Dále jsou měřeny proudy obou můstků bočníky v sourcech dolních mosfetů a IGBT.

Napájení driverů a procesoru obstarává pomocný zdroj se starým obvodem 5H0365R, dává 5V a 15V.

Schema řízení:

Pár fotek:

 Desky z DirtyPCB's přišly na Vánoce a vypadají velmi nadějně

 První prototyp osazen

Montáž na provizorní šasi

 Pohled na transformátor a tlumivku. Diody se na desku rozměru 10x10cm také nevešly, takže jsou vpravo nahoře pospojovány dráty.

Ladění

Výstupní sinusovka na zátěži 100W.

Závěr:

Osazená deska úspěšně funguje na první pokus bez úprav až na drobné změny hodnot součástek. Ovšem s laděním SW to bylo úplně naopak. Velmi nemile mě překvapily mosfety IRFP2907. Oproti IRFP4568 se kterými jsem pracoval předtím a šlapaly naprosto parádně i na 40kHz s minimálním deadtimem 30ns prakticky studené a příčný proud v řádu mA. Tak IRFP2907 ačkoli, to z datasheetu při porovnání s předchozími přímo neplyne, tak jsou velmi, velmi pomalé. Nakonec jsem se musel spokojit s frekvencí 32kHz a deadtimem šílených 300ns a přesto tam teče příčný proud a můstek trochu hřeje i při malé zátěži. Do příští verze už mám opět připraveny IRFP4568.

Obdobný problém byl s výstupními IGBT. Na použitou tlumivku se už prostě nevešlo víc závitů, indukčnost kvůli pevné mezeře nebylo možno ani experimentálně zvětšit, a tak jsem musel zvýšit frekvenci až na 80kHz. IGBT potřebují cca 300ns deadtime, aby byly ztráty naprázdno při tomto napětí rozumné, což je ovšem už 10% periody. Příliš mnoho. Díky tomu jsem musel zvednout napětí meziobvodu na 350V abych dostal aspoň 220V střídavých v zátěži na výstupu. Frekvence je ale příliš vysoká a výstupní můstek docela topí. Celkové ztráty měniče naprázdno jsou 15W. Ale už mám také připraveny lepší polovodiče a navinu větší tlumivku.

MPPT pro 48V 500W systém

V rámci školní zakázky se mi podařilo nechat vyrobit desku pro navržený MPPT pro 48V 500W systém.

Jedná se o synchronní buck - boost topologii s jednou tlumivkou. Měnič tedy umožňuje jak snižování, tak zvyšování napětí z panelů.

Řízení obstarává procesor ARM Cortex M3 - STM32F103C8T6

Byl navržen pro nabíjení akumulátorů, základními vstupy jsou napětí akumulátorů a jejich nabíjecí proud. Obsahuje dva regulátory, regulátor žádaného napětí na panelech a jemu nadřazený regulátor napětí akumulátorů. Pokud napětí akumulátorů dosáhne žádané hodnoty 55,7V, regulátor zvyšuje žádané napětí panelů, které tak díky VA charakteristice dávají menší proud. Regulátor tak udržuje dané napětí akumulátorů.

Pokud akumulátory nejsou nabité, regulátor dosazuje jako žádanou hodnotu napětí na panelech napětí vycházející z MPPT algoritmu.

MPPT algoritmus je klasický typ, který hledá bod maximálního výkonu, zde prostě maximální nabíjecí proud tak, že zkouší zvyšovat nebo snižovat žádané napětí panelů a podle změny nabíjecího proudu pokračuje ve snižování resp. zvyšování, nebo obrátí směr, pokud je naměřený proud již menší, než předchozí.

Klíčová je zde především frekvence výpočtu. Při snižování napětí se vybíjí vstupní kapacity měniče a ten tak vždy naměří větší proud, při zvyšování naopak. Je tedy třeba výpočet zpomalit, aby měřil skutečnou změnu danou VA char. panelů. Naopak příliš pomalý výpočet není schopen reagovat na reálné změny jasno/mrak a ustalování by trvalo například až několik minut.

Zvolil jsem synchronní topologii kvůli minimalizaci ztrát. Ovšem její nevýhodou se ukázala absence výstupní diody, která by přirozeně zabránila toku energie z akumulátorů do panelů. Správná funkce je tak závislá právě na SW. Měnič je symetrický z obou stran posazený mezi dva relativně výkonné zdroje resp. spotřebiče a při nevhodném řízení je schopen např. posílat energii z akumulátorů do panelů místo opačně a nebo zkratovat natvrdo jeden nebo druhý vstup.

Zapojení obsahuje jedinou HW ochranu a to proti přebíjení. Při vzrůstu napětí akumulátorů přes 59V se klopným obvodem vypnou oba drivery a měnič bez zásahu procesoru vypne všechny výkonové tranzistory v můstku. Opětovný start je možný jedině restartem napájení z panelů. Buď vypínačem ručmo, nebo automaticky "druhý den ráno".

Napájení driverů a procesoru je řešeno pomocným spínaným zdrojem se starým obvodem 5H0365R, jehož předností je velká úspora součástek, velký vstupní rozsah napětí a velmi malá klidová spotřeba. Přestože se jedná o síťový zdroj, bezproblému pracuje od 15V. Pomocný zdroj dává 5V a 15V.

Schema:

Pár fotek:

 Osazená deska

 Zimní den. Při malém proudu přepne a drží nulový rozdíl napětí, protože algoritmus by již kvůli nedostatečnému rozlišení při malých proudech nemohl fungovat. Při nulovém rozdílu jsou navíc nejmenší ztráty.

 Start s částečně zasněženými panely, které dávaly jen poloviční napětí přes bypass diody, algoritmus naskočil úspěšně za 15 vteřin.

 Pokud hodinu měří nulový proud, vypne můstek a tím i napájení procesoru. Nastartuje znovu další den ráno. (A nebo bohužel hned za pár vteřin pokud ještě není dostatečná tma)

Závěr:

Uvedl jsem zde jedno z mnoha možných řešení MPPT nabíjecího měniče. Článek slouží spíš pro inspiraci nemá být návodem. Můstek je možno řídit mnoha typy procesorů, stejnětak jako SW v něm je čistě na fantazii každého.

Příloha:

/* MPPT algoritmus */
        if(mppt) //flag
        {
            if(I_aku_avg < I_aku_predchozi)
            {
                add = ~add + 1;
            }
            I_aku_predchozi = I_aku_avg;
            panely_mppt = panely_mppt + add*200; //0,4V za vterinu
            if(panely_mppt < 32000)
            {
                panely_mppt = 32000; //dolni limit 32V
                add = ~add + 1;
            }
            if(panely_mppt > 65000)
            {
                panely_mppt = 65000; //horni limit 65V
                add = ~add + 1;
            }
            mppt = 0;
        }

/* Regulator napeti na akumulatorech */
            Err_aku = U_aku - 55650; //Max napeti akumulatoru pri nabijeni
            Out_aku = Sum_aku + Err_aku/10;
      
            /* Omezovac zadaneho napeti na panelech */
            if(Out_aku > 80000)
            {
                panely_ref = 80000;
            }
            else
            {
                if(Out_aku < panely_min)
                {
                    panely_ref = panely_min;
                }
                else
                {
                    panely_ref = Out_aku;
                }
            }
            Exc_aku = panely_ref - Out_aku;
            Sum_aku = Sum_aku + Err_aku/20 + Exc_aku/20;
      
            /* Regulator napeti na panelech */
            Err = U_panely - panely_ref;
            Out = Sum + Err/5;
      
            /* Omezovac stridy */
            if(Out > 30000) //abychom netopili zelezoprachem tlumivky
            {
                strida = 30000; //boost
            }
            else
            {
                if(Out < -30000)
                {
                    strida = -30000;//buck
                }
                else
                {
                    strida = Out;
                }
            }
            Exc = strida - Out;
            Sum = Sum + Err/10 + Exc/10;
          
            /* Vlozeni stridy do komparacnich jednotek */
            if(strida >= 0)
            {
                TIM1->CCR1 = 775 - strida/100; //boost menic
                TIM1->CCR2 = 775; //97,4%
            }
            else
            {
                TIM1->CCR1 = 775;
                TIM1->CCR2 = 775 - ~(strida/100) + 1; //buck menic
            }

MPPT pro malý 12V systém

Jedná se o návrh jednoduchého MPPT měniče řízeného AVR procesorem ATMEGA32.

Když jsem vymýšlel, jak popíšu princip hledání bodu maximálního výkonu došlo mi, že to musí nutně jít udělat i analogově. před PWM generátorem by byl integrátor jako I regulátor a na vstupu žádané hodnoty by byl D klopný obvod, co by říkal, jestli má střída klesat nebo růst. V momentě kdy by měnič zaznamenal pokles nabíjecího proudu by klopný obvod přehodil polaritu na vstupu integrátoru, a ten by se vydal hledat bod maximálního výkonu opačným směrem.

SW co momentálně používám totiž funguje naprosto stejně. Přesnost nalezení závisí pak kvůli kvantování na velikosti nabíjecího proudu, tedy při větším výkonu funguje přesněji, což je ale správně.

Při nabíjení 12V systému 17V panely tento regulátor získá i teď v zimě 25% energie navíc oproti přímému připojení těchto panelů na akumulátory.

Bojoval jsem především s příkonem samotného měniče a kvůli spotřebě procesoru nakonec řešil i jeho vypínání při malém výkonu panelů. Změřil jsem že při proudu pod cca 150mA vůbec nemá smysl měnič zapínat, protože charakteristika panelů při tak malém osvětlení je v oblasti MPP tak plochá, že měnič nezíská zvedutím napětí na panelech výkon pro vlastní spotřebu. Měnič tedy startuje až při proudu nad cca 150mA a při poklesu proudu naopak vypíná.

Parametry:
Vstupní napětí max 25V
Proud max 2A
Účinnost DC/DC měniče 96%
Vlastní spotřeba za tmy 8mW
za malého svitu 80mW
při běhu měniče 260mW

Schema:

Vypínání měniče je realizováno tak, že před uspáním procesoru se pin OC2 odpojí od PWM komparátoru a nechá se viset v log. 1, driver T4, T5 tedy nechá P-mosfet T6 trvale otevřený, panely přímo připojeny k akumulátorům.

Probuzení procesoru je pak realizováno na vstupu vnějšího přerušení INT2 pomocí T3, který se otvírá úbytkem napětí na bočníku R14. Tento bočník jinak slouží procesoru pro snímání nabíjecího proudu akumulátorů. Napětí je snímáno děličem R15, R16.

Okolí T1, T2 je primitivní přizpůsobení RS232 sběrnici pro komunikaci s PC. Připojení je dobré hlavně pro ladění SW, aby člověk věděl, jak navržená metoda hledání funguje, nebo nefunguje tím, že si jednoduše nechá posílat napětí, proud a střídu např. ve vteřinových intervalech. Procesor si naopak nechá poslat z PC ručně velikost střídy, jakou má spínat, abychom viděli, jestli MPP našel správně, nebo ne.

Žlutá LED dioda indikuje napětí na ponelech, zelená běh DC/DC měniče a červená plné nabití akumulátorů, zatím tedy udržování kocnového nabíjecího napětí. Časem předělám, ale momentálně jsem trochu rozladěný ze stavu SLA akumulátorů nabíjených vícestupňovým regulátorem a možná opět přehodnotím princip nabíjení.

Místo klasické 7805 jsem použil úspornější LF50. Lepší by bylo použít spínaný stabilizátor, který by dále snížil vlastní spotřebu.
Zapojení má dále tu vtipnou vlastnost, že funguje i bez osazeného procesoru jako lineární nabíjecí regulátor pomocí TL431, který je zde jako pojistka proti selhání řízení.

Pár fotek:

 Prototyp

Osazování finální verze

Tlumivka měniče

Osazení v krabičce na DIN lištu

Samotný SW jsem psal v assembleru, moc hezky napsaný není, ale to je tím, že je to první větší projekt od programování toho monstrumu s tranzistorovou ALU, který jsem stavěl před dvěma roky.

https://drive.google.com/file/d/0B_f6QgG2BE_kREh5cXVtV2w4S0E/view?usp=sharing

13.5.2020
MPPT je stále v provozu, Pb akumulátory jsem nahradil leteckými NiCd, takže bylo třeba zvýšit nabíjecí napětí na 14V. Nové verze SW zde: https://drive.google.com/file/d/19UyP1mWQg_Mf9UkC1G4N9SrYQh02F5g6/view?usp=sharing

11.7.2021
Při přepojování společného rozvaděče mi spadl drát od 48V baterek do mínusu panelů 12V systému, přes bočník protekl proud co přepálil 10A pojistku, všechno zdánlivě fungovalo, ale po pár dnech jsem si všiml, že se z měniče se odpoledne ozývá pískání, po restartu v pořádku, a tak každý den. Pak mi došlo, že vlastně nesvítí zelená LED ráno, tedy měnič je plně otevřený a neprobudí MCU. Pískání způsoboval ochranný obvod s TL431 když stouplo napětí na baterkách. Nadproud zničil T3 a ráno se MCU vždy uspal a při nárůstu proudu znovu neprobudil. Po výměně T3 vše opět funguje.

Literatura:

Keith Billings, Taylor Morey. Switchmode power supply handbook

Datasheet Atmel-8155D-AVR-ATmega32A