pondělí 15. února 2010

Ginny

Ginny,
Ginny má,
co jen ve vzpomínkách v mysli zůstává
ta jediná má opravdová.

Jak myšlenka ze sna stvořená
bez ohledu na skutečnost,
která je dál a dál
jak to, co pro tebe ještě musíme ujít.

Snad já budu jednou blíž

Já, co slibuji Ti
jako už tolikrát,
že nezapomenu
jako už tolikrát.

Vždyť jsi jediná opravdová
Ty, co ženeš mě do toho boje
Za tvůj svět a tebe
A já říkám, to půjde!!

Ale pak najednou,
když jsme dál ale stále ne blíž
až nezbývá než říct:
Snad jednou, na shledanou.

I ty jediná má opravdová,
co já z tebe vlastně mám??
jsi snad jen myšlenka má úletová...

Co však taky možná jednou vymizí,
jako všechny ostatní,
kdož mě navštíví.

A stejně když rád pak přicházím,
říkám nahlas a potichu:
Ginny, mám to!!

Stále jsem tu ale na to sám,
a snad na pořád.
Tak pomoz mi,
Ginny.