Bodovka na akumulátory z MOTu

Varování: Příspěvek není návodem ale inspirací pro možný návrh podobného zařízení kvalifikovanou osobou případně pod dozorem jako školní projekt. Obsahuje části pod napětím životu nebezpečným. Autor nenese odpovědnost za újmy na zdraví nebo majetku vzniklé v souvislosti s následujícím příspěvkem. Autor si vyhrazuje právo příspěvek kdykoli změnit.

Rozhodl jsem se sestavit větší akupack z článků 32650. Díly na mechanickou konstrukci rámu se seženou snadno, spojovací pásky také, ale s bodováním to bylo obtížnější, než jsem předpokládal.

Měl jsem k dispozici transformátor z 800W mikrovlnky, ještě s měděným primárem (a hliníkovým sekundárem). Sekundár se nechal snadno odříznout a vytlačit ven. Původně jsem tam nechal i plechy zvyšující rozptyl trafa, ovšem protože byl výstupní proud na bodování příliš malý, musel jsem je taky vyndat. Zajímavé je, že charakteristika transformátoru naprázdno se změnila výrazně méně než jsem očekával.

Jako sekunární vinutí jsem zvolil 2 závity vodičem o průřezu 50mm^2. Bodová svářečka potřebuje především co největší proud, napětí je jen na krytí ztrát.

Původně jsem chtěl koupit bodovací elektrody určené pro ruční bodování s kabely a svorkami na konci, ale když už na trafu je ohebný kabel, tak je škoda plýtvat výkonem na úbytcích napětí na šroubových spojích. Vyvedl jsem tedy kabely přímo ven s tím, že se elektrody udělají na koncích.

Co se týče řízení, zachoval jsem princip softstarteru z dotyčné mikrovlnky a doplnil druhým relátkem pro automatické cyklování s možností nastavení doby sepnutí a prodlevy do dalšího sepnutí.

Později bylo jasné, že praktičtější by byl pedál a nastavitelná doba sepnutí po jeho sešlápnutí.

Řízení obstarávají dvě NE555 podle následujícícho schematu.

Při nabití C6 na 2/3 napájecího napětí sepne relé K1 a připojí primár trafa přes výkonové odpory celkem 30R na síť. RC článek R6, C4 časuje dobu, kdy dojde k překlenutí softstartovacích odporů pomocí relé K2. Po uplynutí nastavené doby sepnutí, tedy vybití kondenzátoru C6 na 1/3 napájecího napětí se vypnou současně obě relé, což zajišťuje dioda D9.

 

Bodování akumulátorů je třeba si natrénovat. Je vhodnější menší přítlak a elektrody dále od sebe. Kratší časy a velké proudy.

Dlouhé časy způsobují přílišné ohřívání článků až propalování pásku, příčně mezi elektrodami, proto je lepší dávat elektrody dále od sebe, anebo používat dělené pásky, kde pak neteče proud příčně páskem mimo bodované spoje.

Přechodový odpor potřebujeme, tedy příliš velký přítlak není žádoucí.

Správně přibodovaný pásek nesmí jít rukou odtrhnout. A po odloupnutí nástrojem musí kus materiálu pásku zůstat na akumulátoru.

Hroty jsem nakonec nijak zvlášť neřešil, prostě jsem do licny stáhnul 3mm drát zabroušený do tupých hrotů.

Až po dostatečném natrénování jsem si troufnul přibodovat první pásek na nové články. A pak už to šlo rychle.

Články vycházejí sérioparaleně 16s2p na 48V systémové napětí.

Druhá strana vyžadovala bodovat dvakrát na stejné články. Hroty bylo třeba vydatně chladit před ventilátorem již po několika zabodovaných spojích, protože teplo se nemá kam odvádět.

Testovací konstrukce, balancéry přijdou předělat ještě. bez nich to nejde, přestože jsou články stejné série, v krajních případech úplného nabití a naopak vybití se napětí některých velmi liší od ostatních.

Na závěr, spoje drží, při zatížení se nezahřívají, ale stejně bych doporučil ještě větší proud, výkonnější zdroj/trafo.

Plošný spoj rozměry 124x80mm

 Osazovací plán